16. května 2011

Štír

Jel jsem z letiště vzadu v naší feldě, co občas pekelně zlobí, a zadní opěrku hlavy jsem si napasoval tak akurát. Jel, řídil, jsem do polska ve služební fábce, opěrku jsem si nezešteloval neb mě Jenda Dr. obtěžoval, hold irský původ mu nedá spát. Jel jsem v naší feldě do Rožnova na vlak, vpředu a pršelo, a jelikož nemáme myslím co zastírat, tak felda i když se snažila, blejdy sice nemá, ale nestačíla stírat – nechci se vtírat – ale nová tag-sekce přibude – „zástěrka“. Zástěrky povinně všem autům.

Prověrka, osmisměrka, vodoměrka

6. května 2011

Nahatý chlap, tak ať

Zcela šokován v úterý jsem byl. Ani jsem nic nepil, teda až na jakési víno ve slevě kúpené, ale úterní ráno překvapilo myslím nejen mě. S kolegou a kamarádem Honzou, se kterým v KRNAPU létáme volným pádem, ale naštěstí ne tak dlouho jako ten vytuhlý pargán, o kterým povídal na letištu Síkorka., jsme se těšili na krásnou dvoudenní služební cestu do nadmořských výšek čtyřciferných, bohužel počasí mělo v noci nejspíše noční můru; můro neboj už pro tebe jedu; dokonce možná i lehce lechtivou. Pánové z jižních krajů, kteří s námi chtěli na horách chvíli pobýt nebyli překvapeni ale vyděšeni, hold botasky a riflovina není do sněhu ideální. Na horách bylo bílo.


Zahráli jsme si kousek na rolbu, ještě že naše kára měla o jednu šajtrpáku víc a uzávěrka kol proměnila i staršího japonce v malý tank. Nohy však na sněhu moc neposlouchaly a hlavně poslání, které jsme na vrcholech měli se realizovat v míře potřebné nedalo. Nocleh byl odvolán a vrátili jsme se nakonec do nižších poloh, kde výtečná svíčková byla satisfakcí za neviděná panoramata.

Včera léto, včera zima, dneska léto, zítra bazén. Na rozšířené vrchlabské hlavní cestě s honosným názvem náměstí i cukrovou vatu prodávají a na malém řetízkáči točí, u zrekonstruovaného Pupenca se R12 točí, a celkově, z té jarní krasy se mi hlava točí. Listy v kalendáři pořád stejně rychle obracím – velikonoce super po loňsku byly, v neděli jsem pozaléval a v sobotu i polétal, sic méně než minule, kdy jsem i k Ropici doletěl, ale na Radhošť už se bál. Miro jen tak dál. Zítra jo? Jo. Jo a bando sháním auto.


Ještě k nadpisu – Hu, Hu, Hugo